Fintech 2021: Udržitelnost, krypto aktiva a super platformy

Karel Kotoun
6 min readFeb 14, 2021

V loňském roce, kdy byla pozornost nás všech upřena na zajištění svého zdraví, zdraví svých blízkých a hledání nového normálu v prostorech našich domácností lehce upadl i zájem o investiční Fintech aktivitu. Na globální úrovni se jednalo o 13%[1] pokles v počtu celkově uskutečněných transakcí. Vyspělost některých Fintech společností a snížení financování vedlo také k větší konsolidaci, kdy počet spojení vzrostl v loňském roce o 25 %. Například Fintech společnosti Visa a Stripe koupily společnosti YellowPepper a Paystack.

V roce 2021 se očekává zvýšení investiční aktivity a to nejen prostřednictvím rizikového kapitálu, ale také i za pomoci tzv. akciových společností se zvláštním účelem (SPAC). Jedná se o společnosti bez komerčních operací, které se formují výhradně za účelem získání kapitálu prostřednictvím počáteční veřejné nabídky (IPO) za účelem koupě stávající společnosti. Na druhou stranu lze očekávat i pokračující trend konsolidací.

Mezi klasická Fintech témata jako jsou platby, digitální peněženky a investiční platformy se ovšem v roce 2021 očekává příchod a velmi aktivní diskuze o nových Fintech trendech jako jsou udržitelné finance, digitální měny a statky a super aplikace.

Udržitelné finance

V současné době lidstvo čelí jedné z největších výzev v podobě klimatické změny. Ačkoliv se již světoví vůdci několikrát shodli na společných krocích (Kyótská dohoda, Pařížská dohoda, Rozvojové cíle Spojených Národů) a lidstvo společně přistupuje k řešení tohoto problému prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů, finanční sektor zůstával relativně nedotčen těmito změnami.

Investiční politiky centrálních bank a hedge fondů jsou nakloněny investicím do společností s negativní uhlíkovou stopou z důvodu jejich velikosti a profitability. To posléze reflektují i komerční banky při nákupu svých aktiv či při výpočtu rizika za účelem půjčování peněz. To prakticky znamená, že ačkoliv vlády a jednotlivci vehementně podporují změnu, finanční toky jsou stále nezměněny. Vše výše zmíněné se začíná ale postupně měnit prostřednictvím 2 hlavních Fintech trendů:

1. Tím prvním je tzv. Udržitelné účetnictví, které zajišťuje standardizovaný výpočet emisí skleníkových plynů dle stanovených předpisů jako jsou například GHG protokol, ISO 14064–1, ISO 14064–2, ISO 14064–3 a další. Pro to začínají vznikat startupy jako například Plan.A.Earth či Planetly, které poskytují služby Udržitelného účetnictví společně s možností offsetování emisí daných společností. V tomto ohledu vznikají i Fintech startupy, které se zabývají obchodováním emisních povolenek podobně jako systém emisních povolenek (ETS)[2]. Příkladem jsou například startupy Cloverly či Albo, které využívá satelitní snímky pro monitoring emisí CO2.

Cena emisních povolenek EU (EUR, zavírací cena za tunu CO2)

Zdroj: Financial Times

2. Druhým aspektem je ESG investování. Jedná se o způsob investování, který zohledňuje dlouhodobý vliv dané investice z pohledu dopadu na životní prostředí (E), populaci (S) a řízení dané společnosti (G).

Vážené sektorové ESG skóre

Zdroj: Statista

ESG investování se tedy zaměřuje na nefinanční faktory, které jsou posléze důležitým vstupem pro posuzování rizik při investičním rozhodování. Na akciových trzích lze porovnávat společnosti podle tzv. ESG skóre[3], které zohledňuje výše zmíněné faktory.

Zajímavým jevem je, že společnost s vyšším ESG skórem mají v průměru vyšší výnos při porovnání s ostatními společnostmi. Konkrétně evropské společnosti s vyšším ESG skóre mají menší náchylnost ke snižování výnosů. Na druhou stranu Americké společnosti mají tendenci mít menší volatilitu[4].

Roční výnosy společností očištěné o rizikové vlivy

Zdroj: Bloomberg, Standard Chartered

Příkladem Fintech startupů z této oblasti jsou například OpenInvest, Portfolia, Jupiter či FiniteCarbon. Všechny tyto společnosti se vyznačují snahou poskytnout udržitelné produkty pro své zákazníky.

Přehled ESG Fintech Startupů

Zdroj: Gomedici[5]

Krypto

Kryptoměny a krypto aktiva zažívají jedno z nejlepších období. Po nedávném oznámení, že Tesla nakoupí Bitcoin za 1.5 miliardy dolarů cena Bitcoinu na světových trzích překonala hranici 48 tisíc amerických dolarů (12. Února 2021).

Vývoj ceny Bitcoinu

Zdroj: Coindesk

I díky těmto faktům zavádí čínská vláda svou vlastní kryptoměnu, prostřednictvím které vydala svým občanům ekvivalent 1,5 miliónu amerických dolarů během čínského nového lunárního roku. Tato oblast tzv. Digitálních měn centrálních bank DMCB (Central Bank Digital Currency, CBDC) je velmi diskutovanou a začínají se objevovat Fintech startupy, které se připravují na vlnu změn. Na druhou stranu zakladatel investičního fondu Social Capital a jeden z prvních velkých investorů do společností Facebook, Tesla a Amazon, Chamath Palihapitiya, pracuje na svém fondu tzv. Nezastupitelných tokenů (Non-Fungible Tokens, NFT). Krypto aktiva a jejich vliv na Fintech scénu se tudíž dají rozdělit do dvou hlavních trendů: Kryptoměny a Krypto aktiva.

1. Digitální měny centrálních bank DMCB

Debata o digitálních měnách probíhá již od samého založení Bitcoinu. Poslední vlna byla vzbuzena Markem Zuckerbergem při ohlášení digitální měny pro Facebook zvané původně Libra, nyní Diem. Žádná z těchto měn neměla ovšem takový potenciál změnit způsob jak platíme, tak jako DMCB. Je pro to několik důvodů. Tím prvním je fakt, že v nyní mohou fyzické či právnické osoby držet své peníze buď fyzicky v hotovosti, která je z účetního pohledu závazkem centrální banky, nebo elektronicky ve formě bankovních vkladů, kde se jedná o závazek příslušné komerční banky[6]. DMCB však znamenají možnost držet peníze na svém účtu přímo v digitální podobě od centrální banky. Znamenalo by to tedy přímý kontakt mezi centrální bankou a jedincem bez nutnosti zapojení komerčních bank. Mezi výhody takového vztahu se řadí menší náklady spjaté s emisí bankovek, snazší digitální styk či větší finanční inkluze v regionech s menší penetrací bankovnictví. Mezi nevýhody patří na prvním místě možnost, že digitální měny vytlačí bankovní depozita, jelikož klienti budou převádět své prostředky do digitálních variant. To by mohlo způsobit zvýšení nestability finančního sektoru či zvýšení komerčních úrokových sazeb.

Řešením je velkoobchodní platformní model, kde centrální banka provozuje klíčovou infrastrukturu a poskytuje digitální měnu platebním institucím, které mohou nabízet i doplňkové služby a jsou regulovány standartními pravidly.

Z těchto důvodů se začínají objevovat Fintech startupy připravující se na tyto změny, například se jedná o startup EMTECH s produktem Modern Central Bank Sandbox nebo Consensys.

2. Druhým trendem v oblasti krypto aktiv jsou tzv. Nezastupitelné tokeny (Non-Fungible Tokens, NFT). Jedná se o speciální typ kryptografického tokenu, který představuje něco jedinečného, což prakticky znamená, že nezastupitelné žetony nejsou vzájemně zaměnitelné. To je rozdíl od kryptoměn, jako je bitcoin, které jsou zastupitelné. Nezastupitelné tokeny se používají k vytvoření ověřitelného digitálního vlastnictví v oblastech jako je například krypto umění či jiné hodnotné virtuální předměty. NFT dokazují autentičnost a vlastnictví digitálního umění. Založení startupu CryptoPunks v červnu roku 2017 vydláždil cestu pro „vzácné“ umění na platformě Ethereum. DADA.art pak zahájil první tržiště pro vzácné digitální umění v říjnu 2017. V současné době NFT tokeny vyspěli a nalézají uplatnění ve finančních formách jako je například Leasing či půjčky, které umožňují držitelům nezastupitelných tokenů získat přístup k likviditě uzamčením jejich aktiv jako zajištění půjček[7].

Super platformy

Třetím Fintech trendem jsou super platformy, neboli také super aplikace, které sdružují širokou škálu služeb pro své klienty za účelem udržení klienta ve svém ekosystému co nejdéle. Tím nejvhodnějším příkladem je Fintech Alipay operující v Číně a prostřednictvím své dceřiné společnosti PayTM i v Indii. Alipay umožňuje uživatelům platit, chatovat s přáteli, požádat si o půjčku, offsetovat svou uhlíkovou stopu či hrát online hry. Uživatel tak nemusí hledat jiné aplikace, nemusí si ubírat místo na svém telefonu, nemusí přepínat mezi chatováním a placením, jelikož jsou všechny funkce na jednom místě.

Služby platformy Alipay

Zdroj: Stocksbnb

Síla růstového potenciálu super aplikací je v Čechách umocněna Otevřeným bankovnictvím (Open Banking PSD2), bankovní identitou (Sonia), ale zároveň také tlakem od GAAFA (Google, Amazon, Alibaba, Facebook, Apple) společností, které čím dál tím vice zasahují do finančního sektoru.

Závěr

Závěrem lze tedy shrnout, že pokud dojde k alespoň k částečnému naplnění výše zmíněných trendů, pak nás čeká z pohledu uživatele tlak na výběr udržitelných společností, které poskytují plně digitalizované formy placení a komfort z pohledu agregace všech hlavních služeb na jednom místě. Je proto nesmírně důležité, aby se české startupy zapojili do globálních iniciativ, diskuzí týkajících se výše diskutovaných trendů, tak aby Česká republika hrála prim na poli udržitelných a plně digitalizovaných financí.

[1] https://www.cbinsights.com/research/report/fintech-trends-q4-2020/

[2] https://www.ft.com/content/11bd00ee-d3b5-4918-998e-9087fbcca3cd

[3] https://hbr.org/2020/09/the-challenge-of-rating-esg-performance

[4] https://www.refinitiv.com/en/sustainable-finance/esg-scores

[5] https://gomedici.com/research-categories/esg-meets-fintech-a-strategic-analysis

[6]https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/menovapolitika/.galleries/monitoring_centralnich_bank/2004_mcb.pdf

[7]https://www.imperial.ac.uk/media/imperial-college/faculty-of-engineering/computing/public/1920-ug-projects/distinguished-projects/NFT.-finance-Leveraging-Non-Fungible-Tokens.pdf

--

--