Jak dostupné jsou informace o udržitelnosti ?— porovnání českých bank
Informace o dopadu svých aktivit na životní prostředí banky již určitou dobu začleňují do, anebo vedle svých výročních zpráv. Zaměřují se v nich shodně na oblasti od ochrany životního prostředí, vztahu se zaměstnanci, povaze svého podnikání, vztahu se zákazníky a své společenské odpovědnosti.
Při bližším porovnání, lze ovšem zjistit poměrně velkou diverzitu odpovědí, která zvyšuje složitost hledání odpovědi na otázku “která banka dbá větší důraz na udržitelnost svého podnikání?” Rozdílnosti jsou na úrovni měr, měřených atributů, metodologie a cílů.
Celkově to tak vede k větší netransparentnosti a tím pádem k širším možnostem tzv. Greenwashingu.
Společnost Green0meter, proto provedla studii s cílem porovnat dostupnost informací pro české 4. největší banky.
Studie porovnávala dostupnost jednotlivých atributů z výroční zprávy o společenské udržitelnosti jednotlivých bank. Maximální počet atributů byl 72 a níže uvedené skóre vyjadřuje procentuální obsažení daných atributů ve výroční zprávě o udržitelnosti.
I přes svou náležitost do mezinárodní bankovní skupiny Societe Generale se nejlépe umístila Komerční banka se skóre 85. Na druhém místě se umístila Moneta Money Bank se skóre 43, následovaná Českou spořitelnou s 26 a shodně i ČSOB také s 26.
- Komerční banka: Díky svému nejobsáhlejšímu reportu získala Komerční banka první místo, a to přes to, že měření CO2 proběhlo poprvé pro rok 2020.
- Moneta Money Bank: Jakožto jediný zástupce v TOP4 české banky, bez mezinárodní matky si vedla Moneta Money Bank skvěle, a to především díky lokalizovanému dotazníku CDP a délce měření CO2 již od roku 2016.
- Česká spořitelna: I přes obsáhlý report o udržitelnosti byli informace obsažené v něm na agregované úrovni s odkazem na globální report na groupové úrovni. To zapříčinilo nižší skóre dostupnosti informací.
- ČSOB: Podobná situace, jako u České spořitelny, především s ohledem na skupinové výsledky zapříčinila i totožné skóre.
Dodatečným zajímavým zjištěním je, že šíře poskytovaných informací vykazuje přímou negativní korelace s dopadem na životní prostředí dle měření Sustainalytics. V něm nejvyšší hodnotu ESG Rizika (Environmental, Social, Governance) prokazuje Komerční banka, následovaná Monetou, pak Českou spořitelnou a následně ČSOB, jakožto bankou s nejnižší mírou ESG rizika. Lze z toho usuzovat, že pro ČSOB a ČS má udržitelnost vysokou prioritu na skupinové úrovni, jak v oblasti reportingu, tak i v oblasti aktivit snižující celkové ESG riziko.
Informace, které byly nejčastěji dostupné v reportech o udržitelnosti reflektují nejčastěji společensky diskutovaná témata. Řadí se mezi ně informace v oblasti GHG protokolu a emisí CO2,
genderové vyváženosti představenstev,
či dostupných mezinárodních ratingů jako například CDP, či Sustainalytics.
Je patrné, že banky a jejich klienti mají stále větší zájem o udržitelnost. Na základě studie lze usuzovat, že sjednocené povědomí o udržitelnosti zatím ve společnosti není usazeno. Bude tedy potřeba sjednotit reportovací metriky, tak aby nevznikal informační šum a došlo k vytvoření zdravého tlaku na více udržitelné podnikání. K tomuto má napomáhat plánovaná regulace Evropské komise, tzv. CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která by měla vstoupit v platnost pravděpodobně od roku 2022.
Na druhou stranu bude nesmírně důležitá edukace širší veřejnosti o významu jednotlivých atributů a o důležitosti jejich sledování. Jen tak společně dosáhneme snížení negativních dopadů podnikání na prostředí, ve kterém žijeme.
