Jsou banky připraveny na udržitelnou revoluci?
ESG, neboli Environmental, Social a Governance udržitelné téma hýbe světem. Na konferenci COP26 v Glasgow v listopadu loňského roku byla ustanovena iniciativa GFANZ (Glasgow Financial Alliance For Net Zero), která sdružuje přes 101 bank a má pod správou 67 triliónů dolarů. Ta udala jasný směr, že finanční instituce jsou jedním z hlavních hybných faktorů v našem boji s klimatickou změnou. Jsou ale banky na tuto výzvu ohledně změny svého obchodního modelu připraveny? Jakým dalším výzvám v současné době čelí a které banky přežijí „zelenou revoluci“?
Zelené bankovní výzvy
Klienti i zaměstnanci chtějí společnost s jasným Raison d’etre
Ačkoliv výše úrokové sazby a kvalita služeb zůstávají hlavními faktory, které ovlivňují rozhodování zákazníků, většina zákazníků se domnívá, že dnešní banky by měly na sebe vzít větší odpovědnost za jednání v záležitostech souvisejících s jejich společenským posláním. Ty banky, které tak neučiní, riskují, že budou vytlačeny jinými bankami s jasnou misí a vyšším cílem, než je vydělávání peněz. Tento názor převažuje u 92 % respondentů z generace Gen-Z a u 90 % Mileniálů. U starších generací jako jsou Husákovi děti a starší bylo zastoupení tohoto názoru jen mezi 77% a 73% respondentů.
V tomto ohledu ovšem banky mají před sebou stále velkou výzvu, jelikož pouze 37% zákazníků si v současnou dobu myslí, že společnosti mají jasně vydefinovaný svůj společenský cíl.
Příkladem na českém trhu je Air Bank, která se svým sloganem „I banku můžete mít rádi“ jasně dává najevo svůj cíl, který je posléze propagován do produktů smluv a celkové komunikace.
Společenská mise společností
Zdroj: Zeno Group, https://www.zenogroup.com/insights/2020-zeno-strength-purpose
Růst rizikových nákladů
Riziko finančního dopadu změny klimatu na výsledovky bank je evidentní již i u nás. Výkyvy počasí vedoucí k dopadům na zemědělskou úrodu, nedávné ničivé tornádo na Moravě jsou všechno příklady dopadů postupně rostoucí průměrné teploty v Čechách. Na základě stress-testů francouzského regulatorního úřadu může vést tato změna klimatu k 30–40% zvýšení rizikových nákladů bank. To prakticky znamená zvýšení úrokových sazeb a poplatků pro projekty, které budou vystaveny vyššímu klimatickému riziku. Toto zvýšení rizikových nákladů předpokládá kontinuální růst teploty. Proto je důležité aby banky uplatnili svou investiční páku a podporovali převážně udržitelné projekty, omezující negativní dopady na životní prostředí.
Dopad změny klimatu na jednotlivá odvětví
Udržitelná Regulace
Vzhledem k prokázanému negativnímu dopadu změny životního prostředí na stabilitu finančního sektoru, kvůli výše uvedeným důvodům, přicházejí i evropští regulátoři s bankovní regulací zaměřenou v první fázi na klasifikaci bankovních aktiv dle udržitelných pravidel. V praxi to znamená, že tzv. Poměr Zelených Aktiv Banky (Green Asset Ratio) ukazuje kolik peněz banka půjčila, anebo investovala do společností, či projektů spojených s udržitelnou ekonomikou a kolik jich investovala například do uhelných elektráren. Tuto definici co je více udržitelné a co méně definuje tzv. EU Taxonomie (EU-Taxonomy)
Zatím neexistuje žádná regulace, či nařízení která by znevýhodňovala banky, které budou mít větší podíl svých aktiv zainvestovaných do neudržitelných aktiv. Na druhou stranu investoři, od kterých si banky půjčují peníze již tyto atributy zohledňují a podobná diskuze probíhá i na půdě Evropské unie.
Česká národní banka zatím zůstává co se týče regulace ESG klidnou a zaujímá konzervativní postoj. Její názor je, že již v současné době dochází k zahrnování těchto rizik do bankovních rizikových modelů a tak žádná dodatečná regulace není potřeba. Tento názor je zcela správný, na druhou stranu ovšem nebere plně v potaz dlouhodobý pohled na dopady klimatické změny na stabilitu finančního sektoru.
Ačkoliv banky dnes musí jen reportovat poměr svých zelených aktiv, opozdilci v oblasti udržitelného úvěrování mohou čelit nárůstu úvěrových rizik a poklesu ziskovosti, protože rizika ESG, jako je expozice fosilním palivům, se koncentrují v jejich úvěrových portfoliích.
Nároční zákazníci
V neposlední řadě na banky tlačí jejich zákazníci, zhýčkaní od jiných technologických společností mikrosegmentací produktů, nabídkou širších služeb a osobním přístupem.
Za prvé banky tak budou nuceny inovovat své produktové portofolio na mikro úrovni. Například již nebude stačit „půjčka,“ ale bude potřeba „půjčka pro uber řidiče s Elekroautem,“ „rychlá půjčka pro lokální stánkaře“ apod.
Za druhé, vedoucí banky přivádějí zákazníky do ekosystému, kde je propojují s dalšími službami a vytvářejí tak dynamickou zákaznickou zkušenost. Například hlavní nabídkou platební společnosti Square je poskytování transakčních služeb. Odtud se ale Square posunul k dodatečným službám s přidanou hodnotou, jako je například analytika, či objednávkové systémy pro restaurace.
Třetím krokem je poskytování personalizovaných analytických přehledů zákazníkům. To zvyšuje frekvenci vztahu se zákazníkem a jeho spokojenost. Příkladem může být společnost Ecolytiq analyzující transakce klientů s ohledem na jejich uhlíkovou stopu.
Co banky musí udělat
Udržitelná data
Hlavní současnou výzvou s ohledem na zelenou bankovní revoluci je dostatek dat o zákaznících a o změně klimatu. Na základě průzkumu Accenture je stále nejasná klasifikace produktů v jednotlivých sektorech.
Nejasnost klasifikace produktů dle EU Taxonomie (stupnice 0–5, čím vyšší číslo, tím vyšší nejasnost)
Zdroj: Accenture
Banky již dnes musí klasifikovat své zákazníky dle udržitelné metodologie. Ta je ovšem stále nejasná a to vytváří spoustu otázek na regulátory s ohledem na to co je udržitelné a co ne. Kreditní burea postupně začínají pracovat na rozšíření svých databází o udržitelné indikátory. Nicméně pokrytí menších trhů, tak jako je ten český ještě danou chvíli potrvá. I proto Česká bankovní asociace usilovně pracuje na přípravě metodologie a sdílené databáze mezi českými bankami.
Druhou výzvou je zahrnutí dat o změně klimatu do rizikových modelů, jedná se o data jako například projekce fyzikálních rizik, projekce změn klimatické politiky státu, plány pro nízkouhlíkové IT, energetické modely ekonomiky, údaje o dodavatelském řetězci, uhlíkové emise ekonomiky a jednotlivých sektorů, dekarbonizační plány, apod. Dostupnost a šíře těchto dat je stále omezená, a proto risk manažeři stále váhají v přístupu ke změně svých matematických modelů.
Správná a spolehlivá data jsou nicméně základem pro úspěch jakýchkoliv snah o udržitelnou změnu. Banky tak musí připravit své systémy dostatečně dynamicky, tak aby mohli reagovat na změny ESG regulace a na nové datové zdroje. Banky, které toto podstoupí zároveň zajistí přívětivější zákaznickou zkušenost a vyšší rychlost onboardingu nových klientů.
Produktová inovace
Bankovní produkty vázané na udržitelný rozvoj raketově vzrostly z 5 miliard USD v roce 2017 na 120 miliard USD v roce 2020. Stále to ovšem tvoří jen kapku v moři na globálním trhu s půjčkami, který má hodnotu kolem 6,8 bilionu dolarů ročně. To že se jedná stále o marginální část bankovního businessu potvrzuje i výzkum BankTrack, který identifikoval, že z 60 největších světových bank analyzovaných BankTrack bylo 50 klasifikováno jako zaostávajících v podpoře bankovních produktů vázaných na udržitelný rozvoj.
Podíl udržitelných úvěrů
Source: Bloomberg
Na druhou stranu, zájem o udržitelné produkty roste ze stran zákazníků a tak banky, které se dnes ujmou vedení, rozvinou znalosti a dovednosti ve svých udržitelných úvěrových praktikách mají velkou pravděpodobnost se stát leadery na udržitelném trhu s půjčkami budoucnosti. Níže jsou uvedeny příklad udržitelných bankovních produktů.
Banky, která mají zájem oslovit rostoucí počet zákazníků, kterým záleží na změně klimatu budou muset inovovat své produktové portfolio na výše zmíněné úrovni. Navíc budou muset komunikovat danou produktovou nabídku, tak aby předešli Greenwashingu a komunikace byla dostatečně personalizovaná.
Edukace zákazníků a zaměstnanců
I přes zvyšující procento lidí, kterým záleží na udržitelné změně je veřejné porozumění o tom co je udržitelné, jaké to má výhody a co pro to každý z nás může udělat stále velmi omezené[1]. To stejné platí i o zaměstnancích bank, kteří nemají zatím dostačující vzdělanost o udržitelném chování a i proto nemohou vést relevantní rozhovory se svými zákazníky.
Na druhou stranu je 9 z 10 zaměstnanců ochotných vyměnit část svého času za vzdělávání a práci s vyšším smyslem[2].
Růst vyhledávání slova Udržitelnost
Zdroj: Google Trends
Banky a jejich zaměstnanci tak musí efektivně komunikovat výhody udržitelných produktů tak aby pomohli zvýšit povědomí veřejnosti o této problematice. Příkladem je například Komerční banka se svojí kampaní O CO2 jde.
Uvědomělá změna
Ačkoliv Udržitelná revoluce již započala, většina bank váhá s její aktivnější implementací. Existuje pro to několik důvodů. Za prvé za to může nedostatek jasných standardů a regulace. Za druhé za to můžou potenciálně delší doby návratnosti spojené s udržitelnou transformací ekonomiky (energetický mix, či cirkulární business modely.). Jako třetí příčinu můžeme označit pochopení problematiky veřejností a zaměstnanci, kteří jsou ovlivněni Greenwashingovými praktikami, anebo aktivisty a nevidí přidanou hodnotu v udržitelných obchodních modelech.
I přes všechny výše zmíněné výzvy zůstává jedna věc jasnou. Téma udržitelnosti nejenže přetrvá, nicméně ještě zesílí ve své důležitosti. A proto, bankovní inovátoři, kteří se odhodlají nasednout na udržitelný vlak dříve, než ostatní budou odměněni věrnými zákazníky, menším rizikem, vyššími zisky a v neposlední řadě i lepší planetou.
[1] https://www.socr.cz/zpravodajstvi/cesi-maji-o-udrzitelne-potraviny-zajem-ale-malo-o-nich-vi
[2] https://hbr.org/2018/11/9-out-of-10-people-are-willing-to-earn-less-money-to-do-more-meaningful-work
